Prolomit či neprolomit, bourat či nebourat
V roce 1991 schválila tehdejší vláda garanci pro severočeské obce, kterým tím dala naději klidné existence na okraji hnědouhelných jam. Šlo o schválení tzv. Územních limitů těžby hnědého uhlí. Prozatím poslední obcí, která musela ustoupit těžebním strojům, byla v roce 1988 obec Libkovice. Zařadila se tím na seznam 106 obcí, které společně s historickým městem Most zmizely z povrchu české země. Byť se v devadesátých letech mohlo zdát, že zásoby hnědého uhlí nebudou pro ČR zásadní otázkou, začátkem 21. století se z opomíjené otázky vyvinul vážný problém a zásadní dilema. Těžařským společnostem zbývá při ekonomické výhodnosti vytěžit cca 809 mld. tun hnědého uhlí. Při současné těžbě to představuje postupný zánik provozovaných hnědouhelných dolů v období 2020 až 2050. Naopak prolomením územních limitů by došlo k prodloužení těžby o několik dalších desítek let, což by dočasně vyřešilo problém zaostávající nabídky.
Uhlí, jako vyhrazený nerost, je dle Horního zákona nerostné bohatství patřící státu, a musí být proto využíváno ve veřejném zájmu a ve prospěch státu. Je tedy v současné době ve veřejném zájmu státu prolomení schválených limitů o dalších několik desítek let? Anebo je cena za prolomení limitů v podobě dalšího bourání obcí a devastace krajiny natolik významná, že převáží řešení v podobě vytváření náhradních zdrojů potřebné energie? Stojíme před vážným problémem zajištění dodávek hnědého uhlí pro hnědouhelné elektrárny a co je, bohužel, větší problém i pro naše teplárny. Je známo, že většina tepláren využívá hnědého uhlí. To se však při současném těženém objemu převážně spaluje při výrobě elektrické energie v těžaři vlastněných elektrárnách, což může v budoucnu ovlivnit výši ceny tepla.
Nesouhlasím s argumentem některých odpůrců prolomení limitů, když zbytečnost rozšiřování těžby hnědého uhlí opírají o nynější nízkou cenu elektřiny. Výroba elektřiny není otázka současnosti, ale budoucnosti. V roce 2016 začne platit směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích, která ovlivní životnost některých tepelných elektráren. Zásadní je také vývoj v okolním světě, zabezpečení dostatečných zásob zemního plynu či vývoj situace po roce 2022 na bez jaderném energetickém trhu v Německu. Ačkoliv je v roce 2014 cena za megawatt hodinu pod hranicí 1000Kč, za několik málo let může být situace jiná. Reagovat na nastalou situaci posílením výroby elektrické energie je v krátkodobém horizontu nemožné.
Přesto se i já řadím do kategorie odpůrců prolomování těžebních limitů. Výjimku v tomto ohledu tvoří pouze důl Bílina, v jehož případě prolomení neohrozí existenci žádné z obcí. Mám k tomu několik důvodů. Nemyslím si, že odsunutím problému o několik málo desítek let dopředu se bolestivý otazník vyřeší. Od soukromých těžebních společností navíc necítím záruky, že se i po případném prolomení limitů těžby nebude s touto surovinou spekulovat a její cena nebude v budoucnu neúměrně růst. Stejně tak si nemyslím, že za současné situace je ve veřejném zájmu bagatelizovat poskytnuté vládní garance a znovu vyhánět občany dotčených území ze svých obydlí.
Řešení musí být dlouhodobé. Je vhodné zaměřit se na snížení výroby elektrické energie z hnědého uhlí ve prospěch výroby tepla. Na druhou stranu je nutné jednoznačně říci, jak lze tento pokles nahradit. Podporovanými zdroji by dle mého názoru měly být obnovitelné zdroje, zemní plyn a energie z jádra. Jsem přesvědčen o nutnosti výstavby 5. bloku JE Dukovany, díky kterému bude zajištěn provoz i po roce 2037. Je nutné také definitivně vyjasnit otázky dostavby dalšího bloku v JE Temelín. Stejně tak je třeba zabezpečit více zdrojů a dostatečné zásoby zemního plynu.
Nesmí se však zapomínat také na sociální aspekty spojené s útlumem těžební činnosti v regionu severních Čech. V dolech pracuje nezanedbatelné množství zaměstnanců. Velký kus svého života obětovali tvrdé práci v hnědouhelných dolech a z pohledu státu by nebylo fér, kdyby se stali rukojmími nastalé situace. Není tak na co čekat a začít vytvářet nová pracovní místa.
Prolomit či neprolomit limity není snadnou otázkou. Bourat vesnice kvůli uhlí však do 21. století dle mého názoru nepatří.
Radim Technik
„Náš zákazník, náš pán ? … platí i pro mobilní operátory?
Není firma, jako firma a známé baťovské heslo „Náš zákazník, náš pán“ pro naše mobilní operátory jednoduše neplatí.
Radim Technik
Doba internetu
Telekomunikační technologie se staly natolik běžnou součástí našich životů, že si enormní rychlost jejich vývoje většina z nás vůbec neuvědomuje. Stejně tomu tak je i v případě internetu.
Radim Technik
Závod rachejtlí a dělobuchů
Jsou jistě vhodné příležitosti, kdy ohňostrojem rozzářená noční obloha zpříjemní nejednu společensky významnou akci. V kontextu s tím je však nekoordinované odpalování nejrůznějších hlučných dělobuchů a rachejtlí od svátku sv. Mikuláše až po Tři krále povrchní a nesmyslné. Nemyslím tím několik málo světlic pro zpestření večera dětí, ale ohlušující množství ran, které se s denní pravidelností opírají do okenních tabulek domácností. Jak si toto chování vysvětlit? Jde o kompenzaci osobních mindráků? Či poukazování na to, že někdo na to má? Ať už se jedná o cokoliv, přijde mi toto chování nevhodné a dětinské. Pravidelně se opakující večerní kanonády nejenomže ruší obyvatele, ale stávají se také noční můrou pro jejich čtyřnohé mazlíčky.
Radim Technik
Nesystémová chuť naší země
„Občane český, dej přednost zdravější místní produkci před dováženými potravinami. Dej přednost tuzemské kvalitě.‟ Jak snadné je vyzbrojit se těmito slovy. Vždyť míra vlastenectví rezonuje nejvíce ve spotřebě domácích potravin. Jsem přesvědčen, že není nikdo, kdo by dnes doporučoval nákup dovezených pochutin před tuzemskými. Chybí však systém udělování a kontroly značek, stejně tak razantnější kontrola dovážených produktů a efektivnější ekonomická podpora tuzemských producentů.
Radim Technik
Hodně štěstí, lásky a žádnou simulaci
Svět není jednobarevný. Vedle části lidí tzv. nezaměstnatelných existuje i skupina lidí, kteří mají tendenci využívat systém cíleně ve svůj prospěch a tím pádem zneužívat zdravotní péči. Jsem přesvědčen, že v obou případech jde o zanedbatelnou menšinu společnosti. Na vytvořená opatření však doplácíme všichni.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Největší hrozbou je ruský imperialismus, řekl Lipavský v Budapešti
Český ministr Jan Lipavský na setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem uvedl, že...
Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat
Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že dostal pokutu 900 eur (zhruba 22...
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 564x